Recenze filmu: Bohemian Rhapsody

Fáma o filmu o legendární rockové kapele Queen a především jejich frontmanovi Freddy Mercurym, který se stal ikonou, se traduje od jeho předčasného úmrtí 24. listopadu 1991. Na seriózní práci se pracuje už léta, ale kvůli mnoha problémy nikdy nedošlo k žádné skutečné střelbě. Nejprve odskočil původně obsazený Sacha Baron Cohen, později byl vyhozen režisér Bryan Singer. Teď ale konečně nadešel čas, v kinech běží životopisný film a my se sami můžeme přesvědčit, zda všechny tyto problémy konečnému produktu uškodily.

OBSAH

Poté, co v roce 1970 středně známá kapela Smile přichází o zpěváka a baskytaristu, přicházejí právě včas zbývající členové Brian May a Roger Taylor, fanoušek a mimořádně nadaný Farrokh Bulsara. Pod jménem Freddy Mercury se ujímá role hlavního zpěváka a s novým baskytaristou a čerstvým jménem Queen se kapela vydává dobýt svět.

Nikdo tehdy nemohl tušit, že se tato kapela skutečně zapíše do dějin rockové hudby. A tím méně vývoj Freddyho Mercuryho, který byl zpočátku nenápadný a později se stal ikonou několika generací, jehož život skončil v listopadu 1991 příliš brzy a tragicky.

© 2018 Twentieth Century Fox

KRITICI

Dvě věci září nad vším ostatním, co tento film nabízí. Na jedné straně je to hudba 4 Britů, která je stále pevně ukotvena v myslích a zvukovodech minimálně 3 generací. Bez ohledu na to, zda jste fanouškem nebo ne, není mnoho jiných kapel, které by mohly tvrdit, že téměř každý ve věku 60 až 20 let rozpozná při hraní alespoň 10 jejich písní a alespoň 5 z nich umí zazpívat zpaměti.

Druhá věc se jmenuje Rami Malek a svým ztvárněním Freddyho Mercuryho podává výkon svého života. Počínaje mimikou, přes zároveň překroucené a přesto znovu a znovu velmi plaché chování, až po divadelní gesto na jevišti. V některých okamžicích člověk i jako obdivovatel ikony zapochybuje, že nemá originál na očích. A mimochodem, Malek dokáže na tuto hluboce rozervanou osobnost přenést celou škálu emocí.

Je to skoro jako Bohemian Rhapsody odráží historii kapely, protože tu a tam je frontman jediný v centru pozornosti. Stejně jako členové kapely dělali mnohem víc než jen drželi přílohy a hodně přispěli k úspěchu Queen, ostatní postavy, které jsou všechny vykresleny prvotřídním způsobem, jsou vždy ve stínu velkého muže na vrcholu. Může za to nejen vynikající Malekův výkon, ale do značné míry také scénář.

© 2018 Twentieth Century Fox

A tam je pohřbena největší slabina filmu. Hlavní zaměření na Merkur bylo na mnoha místech kritizováno, ale je to pochopitelné. Je to, co lidé chtějí vidět, tak to bylo vždycky. Všechno o každém ze 4 ve filmu je také nereálné přání. Ale co je také objektivně kyselé, je určitá umělecká svoboda v reprezentaci skutečných událostí. Takové svobody jsou v zásadě zcela legitimní, ale tady se zdá, že neslouží k ničemu jinému než k šoumenství a to ani film, ani pohnutá historie kapely nepotřebuje. To je dvojnásobná škoda, protože scénář dokáže znovu a znovu přenášet hluboké emoce i bez umělého dramatu.

Produkční úsilí, se kterým byl tento projekt realizován, je gigantické. Protože nebyl použit vůbec žádný původní filmový materiál. Jsou všechna jevištní vystoupení, která se ve filmu vyskytují, reprodukována do nejmenších detailů. Týká se to jevišť, kostýmů, diváků a jejich každoroční módy. Vrcholem je bezesporu legendární vystoupení Queen na Live-Aid na stadionu Wembley 1985. Téměř kompletní 20minutový set byl znovu vytvořen.

Také co se zpěvu ve filmu týče, bylo vynaloženo obrovské úsilí. Maleks, stejně jako hlas zasvěceného zpěváka, byl dovedně namíchaný s originálními nahrávkami Mercuryho a zní tak zatraceně blízko, ale dostatečně daleko, aby nevzbudil dojem, že všechny vokály pocházejí pouze ze starého CD Queen. O samotném soundtracku si myslím, že není co říct, protože pokud si nebudete rozumět s Queen, nebudete si moci v tomto filmu sednout. Všichni ostatní to budou milovat.

© 2018 Twentieth Century Fox

FAZIT

Bohemian Rhapsody je náročně vytvořené vyznání lásky a Queen a především Freddyho Mercuryho. Herecké obsazení, především báječně dobrý Rami Malek, ví, jak přesvědčit, stejně jako zábavní hodnotu. To druhé samozřejmě především pro fanoušky kapely, ale ne výhradně vůbec. Negativně patrná je pouze zbytečná snaha autorů, aby příběh kapely působil dramatičtěji, než by bylo potřeba. Přesto film zůstává strhujícím a dojemným životopisným filmem o jedné z největších kapel minulého století.