Recenze filmu: Johnny English – Člověk žije jen třikrát
Poté, co se v roce 2003 objevil první James Bond Persiflage s kultovním komikem Rowanem Atkinsonem, nikdo nečekal pokračování o nic víc, než se objevilo na scéně. Od té doby uplynulo všech 8 let, než angličtina mohla kina opět znejistit. Téměř stejně dlouho jste museli čekat na nyní začínající třetí část řady. Ale čekal na to někdo? A pokud ano, stálo to za to?
OBSAH
Po svých předchozích pochybných záletech je Johnny English v předčasném důchodu. Když jsou všichni aktivní britští tajní agenti odhaleni rozsáhlým hackerským útokem, nezbývá novému premiérovi nic jiného, než vrátit angličtinu zpět do aktivní služby. Zároveň se ale snaží na svou stranu přitáhnout vysoce inteligentního internetového miliardáře, protože se zdá být jediný, kdo se nepříteli skutečně dokáže postavit.
S radostí z nečekané reaktivace se se svým asistentem Boughem vydávají do Francie, kam vede stopa hackera, který je stále troufalejší. A samozřejmě netrvá dlouho, než English svým tajným vyšetřováním způsobí chaos na všech frontách a zanechá trosky a popel všude, kam přijde.
Rowan Atkinson hraje Johnnyho Englishe ve filmu JOHNNY ENGLISH STRIKES AGAIN, vydání Focus Features.
KRITICI
Jako přítel klasické série, která proslavila Atkinsona, jsem neměl příliš v lásce první dva filmy Johnnyho Englishe. I když má premisa zcela prohnilého britského tajného agenta potenciál, není nutně nová. A zaměření na bizarní pomůcky a jejich ještě bizarnější aplikace připravuje filmy o jejich největší sílu: Atkinsonovu schopnost být zábavný bez jakýchkoliv nástrojů.
Protože vždy, když si obskurní špionážní oděvy dají krátkou pauzu a nechají muže dělat svou věc, je to ta nejzábavnější věc. Zbytek jsou plytké plácařské mezihry, z nichž většina není ani příliš originální a v minimálně podobné podobě už byly někde k vidění.
To, že důmyslná, napínavá zápletka není jedním z hlavních stěžejních bodů filmu tohoto druhu, by nemělo být překvapením. I zde však můžete očekávat trochu více fantazie (či snahy) než vyčerpaný příběh „hrdina dělá, co může – hrdina je neoprávněně vyhozen – hrdina stejně zachrání svět“. Nebo dokonce ne, protože to je přesně to, co dostanete.
Emma Thompson jako premiérka, Rowan Atkinson jako Johnny English a Ben Miller jako Bough ve filmu JOHNNY ENGLISH STRIKES AGAIN, vydání Focus Features.
Dalším bodem, který je kysele kritizován, je téměř nezodpovědné plýtvání talentem a velkými jmény. Emma Thomson, Michael Gambon, Charles Dance a Edward Fox se dají s jistotou označit za herecké kulturní statky. A přesto jsou stejně zapálení jako Jake Lacey nebo Olga Kurylenko, kteří nemají stejné postavení, ale jsou talentovanými herci. Zde se můžete podívat, kolik známých jmen má Rowan Atkinson ve svém soukromém telefonním seznamu.
Jen z pohledu řemeslníka si na třetí strip Johnny English nemůžete příliš stěžovat. Ale ani to není za co chválit. Režie, kamera a střih fungují bez jakýchkoliv nápadných rysů, ani v pozitivním, ani v negativním smyslu. Žádné experimenty, žádné nápady, ale také žádné chyby. Zvuková stopa také cáká bez výraznějších výšek či basů a plynule zapadá do celkového obrazu.
A to, zredukováno na to podstatné, je také nejpřesnějším shrnutím této kritiky. Pokud je něco, čím film vyniká, pak je to jeho bezvýznamnost, která prochází všemi aspekty. Pokud je na filmu nejlepší červený Aston Martin hlavního hrdiny, je jasné, že se věci nedaří.
Rowan Atkinson hraje Johnnyho Englishe ve filmu JOHNNY ENGLISH STRIKES AGAIN, vydání Focus Features.
NA ZÁVĚR
Mir ještě neviděl mnoho filmů, o kterých je tak málo co říct. Johnny English – Man lebt nur dreimal není nijak zvlášť vtipný, sotva napínavý a rozhodně nepřekvapivý, s čímž jako celovečerní agentská komedie selhává. Před mělčinou triviality strip nezachraňuje ani to, že po řemeslné stránce vlastně nic špatného nedělá. Existují jednoznačně lepší a levnější metody, jak se ani 90 minut nebavit. Film si možná užijí jen potvrzení fanoušci Atkinsona, všichni ostatní na film zapomenou nejpozději ve chvíli, kdy půjdou po představení na záchod.
